Několik propojených chodeb v oblasti ulice Běhounské a parku na ulici Rooseveltově, který byl původně zahradou augustiniánského kláštera souvisí s postupným vývojem brněnského vodovodního a kanalizačního systému. Systém na západě pravděpodobně navazuje na kanalizační stoku městského příkopu na Solniční ulici, ze které odváděl vodu do říčky Ponávky.
 | | Systém podzemních prostor začíná na svém západním konci zazděnou chodbou. Modré betonové klenutí nápadně připomíná vyzdívku v části Krysí štoly a mohlo by tak odkazovat do stejného období (20. léta 20. století). Za zdí je občas slyšet vrčení, které by mohl vyluzovat motor kašny postavené v roce 2012. |
|  | | Poměrně široká chodba je dokonale čistá od svého znovuobjevení a rekonstrukce v roce 1999. Klenba je občas přerušena povrchovými stavbami a základy pozdějších budov. |
|  | | První odbočka doleva je tvořena úzkou cihlami vyzděnou chodbou, která se zatáčí vlevo a umožňuje člověku pohodlný průchod. |
|
 | | Těžko soudit, za jde o původní chodbu nebo výsledek rekonstrukce na přelomu tisíciletí, při níž byly použity původní cihly. |
|  | | K našemu zklamání však vzápětí chodba končí žebříkem vedoucím na povrch a zamčeným poklopem. |
|  | | Zazděné klenby v cihlové vyzdívce stěn dávají tušit někdejší odbočky, pravděpodobně související s rozvodem vodovodního potrubí. |
|
 | | Některé části chodby jsou docela nově zrekonstruované od počátku 3. tisíciletí. |
|  | | Před průrazem na konci pravděpodobného klášterního sklepa je vidět strop kanalizační stoky vedoucí o patro níž. |
|  | | Zde již vstupujeme (obloukem vpravo) do skutečné vodovodní a kanalizační štoly. Užší a nižší. |
|
 | | Voda z Ponávky tudy tekla (doprava) směrem do centra města. Dnes je tato chodba zaslepená a pravděpodobně směrem k náměstí Svobody (kde končila v Merkurově kašně) neprůchozí. |
|  | | Cesta na druhou stranu je ale volná (pohled zpátky). |
|  | | Úzkou chodbou vedlo pravděpodobně dřevěné potrubí přivádějící vodu z rybníka Gaisperka. |
|
 | | Na několika místech se zdá, že pod podlahou chodby je další klenba, snad odpadní stoky. |
|  | | Posléze začne chodba strmě klesat. Logicky již v tomto úseku tedy nemůže jít o vodovodní přivaděč, ale pouze odpadní stoku. Zde prochází pod bývalou vnější hradbou kláštera (klášter měl vlastní opevnění sousedící s městskými hradbami). |
|  | | V místě, kde pravděpodobně pod klášterem chodba končila a voda vytékala volně směrem k Ponávce je dnes poklop ústící na tramvajovou zastávku. |
|
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz
Článek ze dne 6. 9. 2014 byl naposledy upraven dne 6. 9. 2014 a zobrazen celkem 13205×, naposledy dne 2. 5. 2024 v 22:46.
| Texty na téma Vodovodní systém pod augustiniánským klášterem | Zpět | Nahoru |
| | Téma:
Vodovodní štola pod Zelným trhem
Historie
Tržiště na Zelném trhu vzniklo v Brně pravděpodobně již ve 13. století současně s budováním nejstarší části dnešního města. Přibližně od první čtvr… | | Téma:
Štola potoka pod Solniční
Historie
Štola pod Solniční ulicí sloužila pravděpodobně jednak pro odvod splašků z domů v severní části města Brna do řeky Ponávky pod městem, ale ta… | | Téma:
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř… | | Téma:
Druhé Brno
Loader.load()
Motto
„Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“
Zpíval by určitě Kittc… | |
|
